fbpx Prague Pride
Image

Lidé s HIV zažívají stigmatizaci v běžném životě, ta přitom zhoršuje jejich zdraví.

Už jste se setkali s celosvětovou kampaní U=U (Undetectable = Untransmittable), česky N=N (Nezjistitelný = Neinfekční)? V našem případě NeNe! = Nenajdeš = Nepředáš. Vysvětlíme vám, co to znamená.

Kontakt s HIV pozitivní osobou vyvolává často zbytečné obavy z nákazy. Na úrovni běžného společenského kontaktu se nemusíme naprosto ničeho obávat. Jak je tomu však nad rámec pracovního kontaktu v intimních chvílích? Současný pokrok v medicíně vedl k tomu, že člověk, který žije s HIV pro své partnery nepředstavuje hrozbu, pokud dosáhl nedetekovatelné virové nálože – tedy že je neinfekční při nezjistitelné virové náloži (N=N, U=U).

Image

Vše se týká virové nálože

Připomeňme si, že virová nálož udává množství HIV v 1 ml krve, tedy odráží počet HIV kopií kolujících v krvi. Nedetekovatelná též nezjistitelná virová nálož je taková úroveň virové nálože, která je pod schopností detekce přístrojů (tj. pod 50 kopií v 1 ml krve). Čím nižší virová nálož, tím nižší riziko nákazy HIV a v případě nezjistitelné virové nálože znamená žádné riziko u přenosu pohlavní cestou.

V praxi to znamená, že pokud je osoba žijící s HIV na opakovaně doložitelné nedetekovatelné virové náloži a užívá antiretrovirotika, jak má, po dobu alespoň 6 měsíců, nepředstavuje pro své sexuální partnery žádné riziko, ani v případě nechráněného pohlavního styku bez kondomu a PrEP (pre-expoziční profylaxe). Neměli bychom však zapomínat na to, že existují i jiné pohlavně přenosné infekce, které mohou znepříjemnit život.

Od roku 2008 přibylo mnoho dalších důkazů svědčících o neinfekčnosti HIV pozitivních. Diskuzi k tématu z posledních let, kde jde o něco víc než slovíčka (je přenos velmi nízký vs. žádný, nulový?), shrnuje výstižně článek Michala Pitoňáka.

Léčba jako prevence (TasP)

U=U je součástí širšího konceptu léčby jako prevenci (TasP – treatment as prevention), kdy se užívání antiretrovirových léků stává dalším ze způsobů prevence jak zabránit přenosu HIV. Nejen proto je tak žádoucí, aby byli všichni lidé s HIV efektivně léčeni.

Nedílnou součástí prevence je také testování HIV a ostatních sexuálně přenosných infekcí. Můžete se nechat pravidelně otestovat nejen na festivalu Prague Pride, běhu Fun & Run a dalších našich akcích, ale v průběhu roku také v checkpointech Domu světla a na dalších místech. Jejich seznam najdete na www.hiv-testovani.cz

Image

Přehlížení a odmítnutí se osobám s HIV často dostává i od lékařů a zdravotnického personálu – a právě ti by měli mít o nemoci nejaktuálnější informace a nepodléhat zastaralým bludům.

Česká společnost AIDS pomoc si u agentury SC&C nechala po pěti letech zopakovat průzkum zaměřený na zkušenosti lidí žijících s HIV s českým zdravotnictvím. Zúčastnilo se ho 190 dotázaných. Výsledky ukázaly, že oproti minulosti sice narostl počet HIV+ pacientů, kteří mají svého stálého praktického lékaře, ale zároveň narostl počet těch, kdo před svým praktikem HIV pozitivitu tají. Zkušenosti dotázaných s přístupem praktických lékařů se podle průzkumu celkově zhoršily. Třetina z nich má pocit, že jim praktičtí lékaři neposkytují stejně kvalitní zdravotní péči jako HIV negativním pacientům, a 17 % praktičtí lékaři kvůli diagnóze odmítli přijmout za pacienty. Známým problémem lidí s HIV je již dlouhodobě sehnání stomatologa. Před pěti lety v průzkumu celých 43 % dotázaných uvedlo, že jim zubař odmítl ošetření; letos to bylo již „jen“ 32 %. Zubaři patří mezi lékaři mezi ty, kdo lidi s HIV odmítá nejčastěji. Problémy mají také ženy, které v 25 % případů kvůli HIV pozitivitě nedostaly gynekologické vyšetření. V ostatních lékařských oborech se s odmítnutím vyšetření nebo negativní reakcí zdravotnického personálu setkala téměř polovina dotázaných (48 %).

Nejedná se často o žádné banální situace. Objevují se i absurdní příběhy, například když dermatoložka odmítla preventivní prohlédnutí mateřských znamének, nebo když praktická lékařka není ochotna odebrat pacientovi krev a vždy ho odesílá na specializované HIV pracoviště. Toto chování je založeno na zastaralých informacích o HIV a o tom, jak funguje současná moderní léčba. Výsledkem situace ovšem je, že lidé s HIV ve stále více případech lékaře o své diagnóze neinformují. Brání se tak odepření lékařské péče nebo nepřátelským postojům, jimž jsou někdy ze strany zdravotnického personálu vystaveni. 

Image
Image

Zdravotníci svým přístupem lidi s HIV často stigmatizují.

Stigmatizace je v českých zdravotnických zařízeních stále silná. Kromě otevřeného odmítání nebo různého vykrucování zažívají HIV+ lidé ze strany lékařů také postup, kdy jsou objednáváni zásadně na konec ordinačních hodin jako poslední pacient dne. Jejich zdravotní karty bývají označeny viditelnou červenou značkou a zdravotnický personál s nimi nezřídka zachází jako s výjimečně nakažlivými pacienty a označuje je výrazy jako „on je z tý speciálky“ nebo „lidi jako vy“ apod.

Je nepříjemné, že jsou terčem takové stigmatizace a zároveň není dodržováno jejich soukromí. Respondenti si v průzkumu stěžují, že jsou vyvoláváni jménem i příjmením na celou čekárnu, karty s červenou značkou a jménem leží viditelně na očích ostatních, stejně tak vzorky krve, žádanky apod. Jeden z respondentů uvedl, že se z těchto důvodů vyhýbá pražským nemocnicím a na pravidelné kontroly jezdí do HIV centra v Ostravě, kde ho nikdo nezná. 

Image

Pacient s nezjistitelnou virovou náloží lékaře nemůže ohrozit.

Takové jednání s HIV+ pacienty je v dnešní době zcela zbytečné. Již řadu let platí vědeckými důkazy podložené pravidlo N = N, tedy nedetekovatelný rovná se nepřenosný. Člověk na retrovirové léčbě, který má alespoň půl roku množství viru v krvi pod zjistitelnou úrovní, nemůže nikoho nakazit. Nedetekovatelná virová nálož není zcela nulová, pohybuje se pod hodnotou 20–50kopií/ml. Pravidlo N = N platí i v případě těhotenství. Semeno muže s nezjistitelnou virovou náloží nenakazí matku ani dítě, stejně tak matka s nezjistitelnou virovou náloží nepřenese virus na plod.

Naprostá většina lidí v Česku, kteří se léčí s HIV, je neinfekční, protože mají množství viru v krvi pod zjistitelnou úrovní. Problematičtí jsou ti, kdo o své nákaze nevědí a mohou ji šířit dál. Těch je podle expertních odhadů zhruba sedm set. Panují domněnky, že se většinou jedná o heterosexuály, kteří nepatří do skupin ve vyšším riziku nákazy, a tak často dlouho je samotné ani lékaře nenapadne poslat je na test. Z hlediska zdravotnického personálu je potenciálně pozitivní každý pacient. Ti, jejichž karta je označena červeným křížkem, jsou právě těmi, kdo již nepředstavují riziko. Česká společnost AIDS pomoc se z výše vysvětlených důvodů snaží o zrušení zákonné informační povinnosti lidí s HIV ve zdravotnictví, neboť tato povinnost porušuje jejich ústavou garantované právo na informační sebeurčení každého občana. 

Stigma má přímé dopady na fyzické zdraví člověka.

Sociální stigma však není jen doménou zdravotnictví. V České republice je obecně stále velmi silné. Pramení především z neznalosti – nemoc prošla v minulých dekádách naprostou proměnou, a přitom si s sebou stále nese mýty, které byly nesmyslem už v počátcích epidemie. Proto víc než zdravotní stav dnes lidé s HIV řeší otázku, jak se s diagnózou vyrovnat, komu o ní říct a kde být naopak velmi opatrní. Když se k nim jako k poskvrněným nežádoucím osobám chová zdravotnický personál, který by měl mít o nemoci nejvíc informací, jakou mají záruku, že v případě úniku informací o jejich diagnóze nepřijdou o práci, o bydlení, o přátele?

Stigma není jen společenská záležitost, má konkrétní dopady na lidské zdraví. Permanentním prožíváním pocitů studu a méněcennosti se člověk dostává do chronického stresu. Lidské tělo je vybaveno na zvládání krátkodobých stresových epizod, ale dlouhodobé vystavení takovému stresu způsobuje chronické záněty, které by byly škodlivé i pro jedince s pevným zdravím. O to horší dopady mají na toho, jehož tělo se vypořádává s virem HIV – množství viru v krvi lze sice díky moderní léčbě potlačit, ale ne zcela vymýtit. I stigma tedy zhoršuje zdravotní stav člověka, který je mu vystaven.

Image

NeNe! Pojďme společně bojovat proti stigmatizaci, protože když Nenajdeš, tak Nepředáš! 

Článek vznikl s laskavým přispěním a svolením České společnosti AIDS pomoci.

CO DĚLÁME

PROJEKTY

VZDĚLÁVÁNÍ

CO DĚLÁME

POMOC

VYJEDNÁVÁNÍ

KOMUNITNÍ CENTRUM

KDO JSME

SLEDUJTE NÁS

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Prague Pride z. s. 

Rybná 716/24 
110 00 Praha 1 
Česká republika

IČO 22842730 

Zápis ve spolkovém rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl L, vložka 22311

SOCIÁLNÍ SÍTĚ

×
Předvolby uživatele cookies
Používáme soubory cookie, abychom vám zajistili co nejlepší zážitek z našich webových stránek. Pokud používání souborů cookie odmítnete, nemusí tyto webové stránky fungovat podle očekávání.
Přijmout vše
Odmítnout všechny
Essential
Tyto soubory cookie jsou potřebné pro správné fungování webových stránek. Nelze je zakázat.
Site - User session
OK
Analytics
Nástroje používané k analýze dat pro měření efektivity webových stránek a pochopení jejich fungování.
Google Analytics
OK
Odmítnout
Marketing
Soubor technik, které mají za předmět obchodní strategii a zejména průzkum trhu.
Google
OK
Odmítnout
Facebook
OK
Odmítnout
Functional
Nástroje používané k tomu, abyste měli k dispozici více funkcí při navigaci na webových stránkách, může jít například o sdílení na sociálních sítích.
Hotjar
OK
Odmítnout