fbpx

PRÁVNÍ PORADNA PRAGUE PRIDE

Spolek Prague Pride poskytuje prostřednictvím své právní poradny pomoc lidem, kteří řeší problémy přímo spojené s otázkami LGBT+.
Poradenství je bezplatné.

 

S čím vám poradna pomůže:

Právní poradna je určena osobám diskriminovaným z důvodu, že jsou LGBT+. Pomáhá se základní orientací v tom, jak a kde se bránit v případě, že se klient cítí diskriminován. 

Dále poradna poskytuje pomoc v oblastech souvisejících specificky s životem LGBT+ osob. Jedná se například o otázky související se vznikem, životem i rozpadem duhových rodin, registrovaným  partnerstvím, uznáváním v zahraničí vzniklého rodičovství, registrovaného partnerství či manželství na území České republiky.

Nejčastěji kladené dotazy najdete níže.

 

S čím vám právní poradna Prague Pride nepomůže:

Z kapacitních důvodů poskytujeme poradenství pouze ve výše popsaných oblastech. S dalšími tématy se obracejte na jiné specializované poradny:

  • Obrana obětí násilí z nenávisti – kontaktujte In Iustuitia

 

Kdo v poradně působí:

Poradenství provádějí osoby s dokončeným právním vzděláním, zpravidla advokáti. Informace, které v rámci poradenství poskytnete, nejsou bez vašeho svolení předávány dál. Zákonem uznávanou a chráněnou povinnost mlčenlivosti mají však pouze advokáti. Ostatní osoby, které by případně poradenství poskytovaly, nemohou např. v trestním řízení odmítnout vypovídat.

 

Zodpovězení dotazu může několik dní trvat. Zpravidla se však snažíme během 72 hodin odpovědět nebo alespoň sdělit, kdy lze odpověď očekávat. V případě, že je váš případ urgentní, doporučujeme obrátit se přímo na advokáta.

 

Právní poradna Prague Pride navazuje na dlouholetou poradenskou činnost poskytovanou spolkem PROUD.

Fungování poradny je financováno z veřejných dotací (v roce 2020 byl projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky) a darů jednotlivců. Mezi podporovatele se můžete přidat i vy a pomáhat tak spolu s námi dalším LGBT+ lidem v krizi. Děkujeme!

Nejčastěji kladené právní otázky ze života párů stejného pohlaví a jejich rodin

 

 

Pravidla pro svazky českých občanů i cizinců

 

  • Jsme dva cizinci bez českého občanství a chtěli bychom před českými úřady vstoupit do registrovaného partnerství. Je to možné?

Abyste v České republice mohli vstoupit do registrovaného partnerství, alespoň jeden z vás by musel být občanem ČR. Bohužel nestačí, pokud zde máte dlouhodobý pobyt. Vstoupit do registrovaného partnerství v Česku tedy pro vás není možné. 

 

  • Jsme oba cizinci, vstoupili jsme v zahraničí do stejnopohlavního manželství a rádi bychom si je nechali v ČR uznat. Jak máme postupovat?

Česká republika nepřipouští manželství párů stejného pohlaví. Váš svazek bude v ČR fakticky nahlížen jako registrované partnerství. O jeho uznání nebude vydáno žádné formální rozhodnutí a nebude ani zapsáno do matriky. Vaše manželství, resp. registrované partnerství by mělo být bráno v potaz např. za situace, kdy jeden z vás již má na území ČR pobyt a druhý z vás o něj žádá z titulu sloučení rodiny. 

   

  • Minimálně jeden z nás je českým občanem a v zahraničí jsme vstoupili do stejnopohlavního manželství. Můžeme si ho nechat uznat v ČR?

Zahraniční stejnopohlavní manželství je možné si v takovém případě nechat uznat jako registrované partnerství. Zápis provádí Zvláštní matrika v Brně.

 

  • Minimálně jeden z nás je občanem ČR a v zahraničí jsme vstoupili do stejnopohlavního manželství. Podle jakého práva se řídí naše majetkové vztahy?

Podle českého zákona o mezinárodním právu soukromém by se majetkové poměry měly řídit právním řádem toho státu, v němž jste do manželství vstoupili. Tzn. pokud cizí právo státu, v němž jste se vzali, zná i pro stejnopohlavní manželství institut podobný společnému jmění manželů, pak byste měli nabývat společný majetek. Nejsou nám však dosud známy praktické případy, v nichž by se touto otázkou zabývaly české soudy.

 

  • Jsem občan České republiky a chci zde vstoupit do registrovaného partnerství s cizincem, který žije v zahraničí. Může požádat o české vízum či povolení k pobytu za účelem vstupu do registrovaného partnerství?

Nikoliv. Aby cizinec mohl na území ČR vstoupit do registrovaného partnerství s českým občanem, musí již mít povolení k pobytu vydané z jiného důvodu.

 

  • Jsem občan ČR a chci podle českého práva vstoupit do registrovaného partnerství s cizincem, který žije v zahraničí. Chtěli bychom se vzít na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí. Je to možné?

Bohužel ne. Na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí lze vstoupit pouze do manželství, nikoli však do registrovaného partnerství.

 

Změny příjmení

 

  • Můžu si při vstupu do registrovaného partnerství v Česku změnit své příjmení na příjmení partnera?

Narozdíl od manželství si při vstupu do registrovaného partnerství nemůžete automaticky změnit příjmení na příjmení partnera. Vstup do registrovaného partnerství je však považován za dostatečný důvod pro to, abyste následně mohl podat žádost o změnu svého příjmení na příjmení partnera. Musíte za to zaplatit správní poplatek 1 000 Kč.

 

  • Můžu si při vstupu do registrovaného partnerství v Česku změnit své příjmení tak, že si ke svému příjmení přidám příjmení partnera?

Narozdíl od manželství si při vstupu do registrovaného partnerství nemůžete automaticky změnit příjmení, ať už volbou společného příjmení nebo přidáním partnerova příjmení k tomu svému. O změnu musíte požádat až následně a zaplatit správní poplatek 1000 Kč. Některé matriky ale verzi, kdy si člověk ke svému příjmení přibere příjmení partnera, nechtěly umožňovat. V současnosti proto probíhá spor u správních soudů o umožnění takové změny. Dosud nebylo vydáno žádné soudní rozhodnutí.

 

  • Minimálně jeden z nás je českým občanem, v zahraničí jsme vstoupili do stejnopohlavního manželství a při tom jsme si změnili příjmení. Uzná nám Česká republika toto nové příjmení? 

Změna příjmení by v takovém případě měla být uznána i v ČR. Podle českého zákona o mezinárodním právu soukromém se totiž cizím právem, podle nějž jste vstoupili do manželství, řídí nejen majetkové poměry, ale i poměry osobní.

 

Společná péče o děti

 

  • Jsme lesbický pár v registrovaném partnerství. Partnerce se narodilo dítě, které společně vychováváme. V rodném listu dítěte je partnerka zapsána jako matka, otec zapsaný není (stejně i varianta: otec je zapsaný, ale souhlasí s tím, abych dítě přiosvojila). Mohu naše dítě přiosvojit a stát se jeho právním rodičem, přičemž rodičovská práva mé partnerky zůstanou zachována?

České právo takové osvojení umožňuje pouze v manželství, přičemž za manželství uznává jen vztah mezi mužem a ženou. Osvojení není možné ani v registrovaném partnerství, ani v případě zahraničního stejnopohlavního manželství, které bylo v ČR uznáno, ani v případě neformalizovaného vztahu.

 

  • Jsme lesbický pár v registrovaném partnerství. Partnerce se narodilo dítě, které společně vychováváme. V rodném listu dítěte je partnerka zapsána jako matka, otec zapsaný není. Víme, že nemohu naše dítě přiosvojit a stát se tak jeho právním rodičem. Nepomohlo by ale soudní rozhodnutí o svěření dítěte do naší společné péče?

V minulosti byl již v podobném případě učiněn pokus o svěření dítěte do společné péče jeho otce zapsaného v rodném listě a partnera otce. Soudy bohužel návrh zamítly s tím, že o svěření dítěte do společné péče mohou rozhodovat pouze v případě rozvodu manželství rodičů nebo v případě dvou rodičů, kteří spolu nežijí, nejsou schopni se dohodnout, a proto je nutné jejich situaci řešit cestou soudního rozhodnutí.

 

  • S partnerkou máme syna. Rády bychom vyřešily vše, co se týká možné péče o něj. Prosíme o radu, jak můžeme ošetřit zdravotní péči v situacích, když se synem bude pouze nebiologická matka, i další záležitosti týkající se informací o zdravotním stavu apod. Dále co je možné udělat pro to, aby i druhý rodič měl právo na dítě v případě, že se s biologickou matkou něco stane. 

Vycházíme z předpokladu, že otec dítěte není uveden v rodném listu. V takovém případě by vám mohl pomoci dokument, který jsme připravili s kolegy z organizace PROUD a kterým se pokoušíme duhovým rodinám v maximální možné míře ulehčit situaci. Jsou v něm obsaženy i plné moci pro různé situace. Dokument je vypracován pro dva případy: pro dobu, kdy se dítě ještě nenarodilo, a pro dobu po narození. Ve vašem případě již budete vyplňovat a podepisovat jen verzi po narození dítěte. Doporučujeme, aby podpisy byly úředně ověřeny, což udělá notář, obecní úřad nebo kterýkoliv CzechPoint (klidně i na poště).

Pokud byste při vyplňování dokumentu potřebovaly poradit, neostýchejte se na nás obrátit. Bohužel však musíme informovat, že se nejedná o 100% řešení. Vždy bude záležet na konkrétních úřadech, institucích a osobách, zda budou ochotny tento dokument akceptovat. Jestliže ho použijete, budeme rádi, pokud nám pak dáte vědět, kde ho bez problémů přijali a kde se naopak při jeho předložení vyskytly nějaké problémy. Nelze ani vyloučit, že jednotlivé instituce, např. vzdělávací nebo zdravotnická zařízení, po vás stejně budou chtít podepsat jejich speciální zmocnění. 

Pokud byste chtěly s dítětem cestovat do zahraničí, pak je dobré nechat si dokument přeložit alespoň do angličtiny. Bohužel my anglickou jazykovou verzí prozatím nedisponujeme. Buď si jej můžete nechat přeložit a následně ověřit podpis na překladu (to vám na matrice nebo na poště asi neudělají, ale existují notáři, kteří jsou ochotni ověřovat podpisy i na cizojazyčných dokumentech), nebo si můžete nechat udělat překlad z již podepsaného dokumentu. 

Pokud by do zahraničí měl s dítětem cestovat jen ten rodič, který není zapsán v rodném listu, pak je vhodné sepsat pro každou cestu ještě krátké prohlášení druhého rodiče zapsaného v rodném listu o tom, že s cestou souhlasí. Takové prohlášení zamezí tomu, aby v některém státě tamější orgány pojaly podezření, že jde o mezinárodní únos dítěte. Ostatně takovéto prohlášení lze jen doporučit i v případě, že dítě má v rodném listu zapsané dva rodiče, ale do zahraničí s ním bude cestovat jen jeden z nich. 

 

  • Jsme gay pár v registrovaném partnerství a chtěli bychom společně osvojit dítě, které vyrůstá v institucionální péči. Je to možné?

Společně osvojit dítě mohou dle českého práva zatím stále jen manželé (tedy muž a žena). Společné osvojení není možné ani v registrovaném partnerství, ani v případě zahraničního stejnopohlavního manželství, které bylo v ČR uznáno, ani v případě neformalizovaného vztahu.

 

  • Jsme gay pár v registrovaném partnerství. Víme, že nemůžeme osvojit dítě společně, proto bychom chtěli, aby ho osvojil alespoň jeden z nás. Je něco, čím bychom si mohli zvýšit šance na osvojení?

Především musíte úspěšně projít prověřováním (budete prověřováni jako pár), aby jeden z vás byl zapsán do seznamu osob vhodných stát se osvojitelem. Vaši šanci na osvojení může zvýšit skutečnost, že nebudete mít vysoké nároky ohledně etnického původu, zdravotního stavu, věku a dalších charakteristik dítěte. 

 

  • Jsme gay pár v registrovaném partnerství. Můj partner si osvojil dítě, které společně vychováváme. Mohu naše dítě přiosvojit a dostat se tak při zachování rodičovských práv mého partnera do pozice právního rodiče našeho dítěte?

České právo takové osvojení umožňuje pouze v manželství, přičemž za manželství uznává jen vztah mezi mužem a ženou. Takové osvojení není možné ani v registrovaném partnerství, ani v případě zahraničního stejnopohlavního manželství, které bylo v ČR uznáno, ani v případě neformalizovaného vztahu.

 

  • Jsme gay pár (alespoň jeden z nás je občan ČR) a v zahraničí jsme společně osvojili dítě. Můžeme si nechat osvojení uznat i v ČR?

V minulosti některé soudy takové osvojení uznávaly i pro území České republiky. Bohužel je vysoce pravděpodobné, že od nálezu Ústavního soudu z ledna 2021 sp. zn. Pl. ÚS 6/20 nebudou takováto osvojení až do změny právní úpravy na území ČR uznávána.

 

  • Je vůbec možné, aby mělo dítě v českém rodném listě zapsané jako rodiče dvě osoby stejného pohlaví?

Ano, v ČR může mít dítě v rodném listu zapsané jako rodiče dvě osoby stejného pohlaví v následujících případech:

  1. jeden z rodičů prošel změnou pohlaví;
  2. v zahraničí došlo k osvojení, jež následně bylo uznáno v ČR (bohužel od nálezu Ústavního soudu z ledna 2021 sp. zn. Pl. ÚS 6/20 již cizozemská osvojení stejnopohlavními páry nejsou v ČR uznávána*);
  3. v zahraničí vzniklo rodičovství náhradním mateřstvím a následně bylo uznáno v ČR (vynesení nálezu Ústavního soudu z ledna 2021 sp. zn. Pl. ÚS 6/20 nemělo na uznávání rozhodnutí o rodičovství založených náhradním mateřstvím vliv a jsou i nadále na území ČR uznávána);
  4. lesbickému páru se narodilo dítě v zemi, jejíž právní úprava v případě použití prostředků asistované reprodukce zakládá fikci automatického rodičovství manželky, registrované partnerky či družky ženy, která dítě porodila (konkrétně ve Velké Británii); následně došlo k uznání rodičovství i v ČR;
  5. lesbickému páru bylo v zahraničí (konkrétně v Izraeli) vydáno soudní rozhodnutí ohledně rodičovství obou žen a toto rozhodnutí bylo následně uznáno na území ČR. 

*Ústavní soud rozhodl, že neuznání zahraničního osvojení gay párem není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.

 

  • Jak vypadá zápis v rodném listu dítěte, jemuž Česká republika uzná jako rodiče dvě osoby stejného pohlaví?

Do poloviny roku 2021 byla praxe taková, že maximálně jeden z rodičů byl zapsán do kolonky otec nebo matka a druhý do poznámky ve spodní části rodného listu s uvedením, že se jedná o druhého rodiče dítěte. Někdy byli do poznámky dokonce zapsáni oba rodiče. 

Díky rozhodnutí Krajského soudu v Brně musely matriky tuto praxi změnit. V současné době jsou v případě, že se jedná o dva muže, oba zapsáni ve dvou sloupcích do kolonky otec, a dvě ženy jsou obě zapsány ve dvou sloupcích do kolonky matka. Do budoucna připravuje Ministerstvo vnitra ČR nové formuláře rodných listů, v nichž pravděpodobně budou kolonky otec/rodič a matka/rodič.   

 

Mateřská a rodičovská

 

Na úvod považujeme za vhodné upozornit, že při běžném hovoru bývá pod mateřskou a rodičovskou zaměňováno hned několik institutů.

Předně je nutné rozlišovat mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou, což jsou překážky v práci na straně zaměstnance upravené v zákoníku práce. Zaměstnavatel je v těchto případech povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance, avšak jemu od zaměstnavatele nenáleží žádná náhrada mzdy či platu.

Vedle toho existuje peněžitá pomoc v mateřství (běžně označována jako „mateřská“) coby dávka nemocenského pojištění upravená v zákoně o nemocenském pojištění, a rodičovský příspěvek (běžně označován jako „rodičovská“) coby dávka státní sociální podpory upravená v zákoně o státní sociální podpoře. Rodičovský příspěvek lze čerpat, i když je rodič výdělečně činný, pakliže je odpovídajícím způsobem zajištěna péče o dítě. 

 

  • Jsme gay pár, kterému se v zahraničí narodilo dítě za využití náhradního mateřství. Česká republika rodičovství nás obou uznala a jsme v matrice oba zapsáni jako rodiče dítěte. Náhradní matka v české matrice zapsána není. Může některý z nás jít na mateřskou dovolenou?

Podle zákoníku práce může na mateřskou dovolenou pouze matka, tzn. podle českého práva žena, která dítě porodila.

 

  • Jsme gay pár, kterému se v zahraničí narodilo dítě za využití náhradního mateřství. Česká republika rodičovství nás obou uznala a jsme v matrice oba zapsáni jako rodiče dítěte. Náhradní matka v české matrice zapsána není. Může některý z nás jít na rodičovskou dovolenou?

Zaměstnavatel je povinen poskytnout rodičovskou dovolenou za účelem prohloubení péče o dítě nejen matce, ale i otci, pakliže o to požádá. Pravděpodobně nebude zkoumat, zda se jedná o otce biologického či sociálního. Nelze však vyloučit, že by některý zaměstnavatel mohl být neochoten poskytnout rodičovskou dovolenou tomu z otců, který není otcem biologickým. V takovém případě by bylo nutné bránit se právními prostředky. 

 

  • Jsme lesbický pár. Žily jsme v zahraničí, kde se nám za využití asistované reprodukce narodilo dítě. Česká republika uznává rodičovství nás obou. Může kterákoliv z nás jít na mateřskou dovolenou?

Podle zákoníku práce může na mateřskou dovolenou pouze matka, tzn. podle českého práva žena, která dítě porodila. Existuje vysoké riziko, že toto hledisko bude důsledně uplatněno i ve vašem případě.

 

  • Jsme lesbický pár. Žily jsme v zahraničí, kde se nám za využití asistované reprodukce narodilo dítě. Česká republika uznává rodičovství nás obou. Může kterákoliv z nás jít na rodičovskou dovolenou?

Zaměstnavatel je povinen poskytnout rodičovskou dovolenou za účelem prohloubení péče o dítě matce nebo otci, pokud o to požádají. Pravděpodobně by tudíž rodičovskou dovolenou poskytl i sociální matce. Nelze však vyloučit, že by některý zaměstnavatel nemusel být ochoten poskytnout rodičovskou dovolenou té z matek, která dítě neporodila. V takovém případě by bylo nutné bránit se právními prostředky. 

 

  • Jsme lesbický pár. Moje partnerka porodila dítě a jen ona je uvedená v jeho rodném listě. Může kterákoliv z nás jít na mateřskou dovolenou?

Podle zákoníku práce může na mateřskou dovolenou pouze matka, tzn. podle českého práva žena, která dítě porodila. Navíc rodičovství druhé z vás není vůbec uznáváno. 

 

  • Jsme lesbický pár. Moje partnerka porodila dítě a jen ona je uvedená v jeho rodném listě. Může kterákoliv z nás jít na rodičovskou dovolenou?

Zaměstnavatel je povinen poskytnout rodičovskou dovolenou za účelem prohloubení péče o dítě matce nebo otci, pokud o to požádají. Avšak vzhledem k tomu, že rodičovství sociální matky není v tomto případě vůbec uznáváno, zaměstnavatel jí rodičovskou dovolenou neposkytne.

 

  • Jsme gay pár, kterému se v zahraničí narodilo dítě za využití náhradního mateřství. Česká republika rodičovství nás obou uznala a jsme v matrice oba zapsáni jako rodiče dítěte. Náhradní matka v české matrice zapsána není. Máme nárok na dávky „mateřské“ (tzn. na peněžitou pomoc v mateřství)?

Existují případy, kdy Česká správa sociálního zabezpečení přiznala peněžitou pomoc v mateřství pro podpůrčí dobu v délce 22 týdnů (a to nejdříve od 7. týdne po porodu dítěte) i otci v gay páru, kterému se narodilo v zahraničí dítě za využití náhradního mateřství. 

Zahraniční rozsudek, jímž bylo rozhodnuto o rodičovství gay páru (je vydáván na základě dohody s náhradní matkou a zpravidla obsahuje i ustanovení o tom, že se dítě předává do péče tohoto gay páru), bývá vnímán jako dohoda s matkou o výkonu péče. Otázkou však je, zda by situace neměla být vykládána spíš jako převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, byť na délce podpůrčí doby 22 týdnů by to nic nezměnilo. 

Informace k mateřské v ucelené podobě najdete na webu České správy sociálního zabezpečení.

Současně vždy doporučujeme věc probrat s příslušným pracovištěm České správy sociálního zabezpečení, neboť praxe se může v různých pobočkách lišit.

 

  • Jsme lesbický pár. V zahraničí jsme vstoupily do manželství, které bylo v Česku uznáno jako registrované partnerství. Partnerka porodila dítě. Uzavřely jsme spolu dohodu v písemné podobě s ověřenými podpisy, že na mateřskou půjdu já, i když nejsem zapsaná v rodném listu našeho dítěte. Mohu jít na „mateřskou“ (tzn. mám nárok na peněžitou pomoc v mateřství)?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má jen matka, tzn. podle českého práva žena, která dítě porodila. Dohodu o tom, že na mateřskou půjde otec, může uzavřít s matkou pouze otec dítěte nebo její manžel. Bohužel ze zákona o nemocenském pojištění nelze dovodit, že by pod manželem matky bylo možné chápat i registrovanou partnerku matky, a to ani tehdy, pokud v zahraničí vstoupily do manželství.

Informace k mateřské v ucelené podobě najdete na webu České správy sociálního zabezpečení

Současně vždy doporučujeme věc probrat s příslušným pracovištěm České správy sociálního zabezpečení, neboť praxe se může v různých pobočkách lišit.

 

  • Jsme lesbický pár. V zahraničí jsme vstoupily do manželství, které bylo v Česku uznáno jako registrované partnerství. Partnerka porodila dítě. Mám nárok na „otcovskou“ (tzn. dávku otcovské poporodní péče)?

Nárok na otcovskou má jen otec dítěte nebo osoba pečující o dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, a to pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo věku sedmi let. 

Informace k otcovské v ucelené podobě najdete na webu České správy sociálního zabezpečení

Současně vždy doporučujeme věc probrat s příslušným pracovištěm České správy sociálního zabezpečení, neboť praxe se může na různých pobočkách lišit.

 

  • Jsme lesbický pár. Moje partnerka porodila dítě a jen ona je uvedená v jeho rodném listě. Může kterákoliv z nás požádat o rodičovský příspěvek?

Zákon o státní sociální podpoře považuje za rodiče i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Může to být manžel, partner rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby. Z uvedeného vyvozujeme, že právo na rodičovský příspěvek by mělo náležet i registrované partnerce matky nebo její družce, pokud žijí v neformalizovaném vztahu.

Informace k rodičovskému příspěvku v ucelené podobě najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 

 

  • Jsme lesbický pár. Nežijeme v registrovaném partnerství. Partnerka před rokem porodila dítě a pobírá na něj rodičovský příspěvek. Já budu rodit během krátké doby. Jak to bude s rodičovskými příspěvky?

Bohužel, pro zákon o státní sociální podpoře jste dohromady považovány za jednu rodinu a rodičovský příspěvek lze pobírat jen na nejmladší dítě v rodině. Narozením druhého dítěte tudíž nárok ženy, která porodila dříve, na rodičovský příspěvek propadá. Stát bude vyplácet jen jeden příspěvek na nejmladší dítě. 

V minulosti se vyskytly případy, kdy skutečnost, že se jedná o jednu rodinu, úřady práce zjistily až po nějaké době a určitý čas vyplácely rodičovský příspěvek na obě děti. Následně po ženách vymáhaly vrácení rodičovského příspěvku vyplaceného na starší dítě po narození dítěte mladšího. 

Informace k rodičovskému příspěvku v ucelené podobě najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 

 

Lesbické rodičovství, rodičovský příspěvek

 

  • Jsme gay pár, kterému se v zahraničí narodilo dítě za využití náhradního mateřství. Česká republika rodičovství nás obou uznala a jsme v matrice oba zapsáni jako rodiče dítěte. Náhradní matka v české matrice zapsána není. Máme nárok na „rodičovskou“ (tzn. rodičovský příspěvek)?

Úřady práce dnes již běžně přiznávají jednomu z rodičů v gay páru rodičovský příspěvek. Určitě to není problém, když rodičovství bylo uznáno v Česku, dítěti byl vydán český rodný list a žadatel o rodičovský příspěvek do něj byl zapsán jako rodič. 

Ovšem i kdyby Česká republika uznala rodičovství jen jednoho z mužů, měl by i druhý dle našeho názoru mít nárok na rodičovský příspěvek, a to bez ohledu na to, zda žijí v registrovaném partnerství nebo v neformalizovaném svazku. Zákon o státní sociální podpoře totiž považuje za rodiče i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jakož i manžela nebo partnera rodiče, vdovce nebo vdovu po rodiči a druha (družku) rodiče. 

Informace k rodičovskému příspěvku v ucelené podobě najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 

Současně vždy doporučujeme věc probrat s příslušným pracovištěm Úřadu práce, neboť praxe se může na různých pobočkách lišit.

 

Surogace

 

  • Jsme gay pár a uvažujeme o náhradním mateřství, které by proběhlo v České republice. Na co si máme dát pozor?

Je pravda, že i v poměrech ČR probíhá cosi jako náhradní mateřství. Jedná se však o postup, který nelze příliš doporučit. Vztahy nelze upravit žádnou smlouvou, kterou by české soudy shledaly platnou. Dokud nedojde ke změně právní úpravy, bude mít dítě v rodném listu vždy zapsanou i matku, i když ta se o dítě nebude vůbec zajímat. To rodině může působit celou řadu právních problémů.

 

  • Jsme gay pár a uvažujeme o náhradním mateřství, které by proběhlo v zahraničí. Následně bychom si rodičovství nechali uznat v Česku. Na co si máme dát pozor?

Česká republika obecně uznává rodičovství dvou mužů, které bylo v zahraničí založeno náhradním mateřstvím, pokud následně došlo k vydání zahraničního soudního rozhodnutí o rodičovství. Pro uznání ovšem existují jisté podmínky. Nejvyšší soud ČR by s vysokou pravděpodobností rodičovství neuznal v případě, že náhradní mateřství proběhlo v zemi, v níž dochází ke zneužívání sociální situace žen, nebo pokud by úplata pro náhradní matku překročila míru odpovídající náhradě újmy a nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Doposud nečinilo problémy uznávání rodičovství, které bylo založeno soudním rozhodnutím vydaným soudy v Kanadě nebo v USA. S ohledem na komplexnost problematiky a relativně vysoké náklady doporučujeme vyhledat právní pomoc již ve fázi úvah o náhradním mateřství.

 

Majetkové vztahy

 

  • Narodilo se mi dítě, s partnerkou nejsme v registrovaném partnerství. Kdo po mně bude dědit?

Pokud nesepíšete závěť, pak veškerý váš majetek zdědí vaše dítě. 

Pokud byste chtěla, aby po vás vaše partnerka také dědila, sepište závěť nebo vstupte do registrovaného partnerství. Registrací zajistíte, aby po vás vaše partnerka zdědila polovinu vašeho majetku. Druhou polovinu dostane vaše dítě. 

Pokud byste registrované nebyly a sepsala byste jen závěť, počítejte s tím, že vaše dítě je neopominutelným dědicem. To znamená, že nezletilé dítě musí dostat alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu (to je část dědictví, která by mu připadla podle zákona, kdyby neexistovala závěť; v tomto případě je to celý váš majetek) a zletilé alespoň čtvrtinu jeho zákonného dědického podílu. Máte-li jedno dítě a partnerku, pak nezletilému dítěti náleží tři čtvrtiny dědictví a partnerka může dostat čtvrtinu; pokud je dítě zletilé, náleží mu čtvrtina dědictví a partnerka může dostat zbytek. 

 

  • Jak zajistit, aby dítě, jehož jsem biologická matka, mohlo dědit i po mé partnerce?

Jednoznačně doporučujeme, aby v takovém případě vaše partnerka sepsala ve prospěch dítěte závěť. Sice by na dítě mohla přijít řada i v rámci dědické posloupnosti stanovené dle zákona, ale tato pozice je nejistá a záleží na dalších okolnostech (např. by nedědilo vůbec, pokud by vaše partnerka měla sama dítě nebo pokud by nežilo alespoň jeden rok s vaší partnerkou před její smrtí ve společné domácnosti a nepečovalo o společnou domácnost nebo nebylo odkázáno výživou na vaši partnerku), a navíc by se mohlo stát, že by se muselo o dědictví dělit s dalšími osobami (např. s rodiči vaší partnerky). 

Závěť můžete sepsat i vlastnoručně nebo za přítomnosti svědků, jednoznačně však doporučujeme ji sepsat u notáře. Výhodou závěti u notáře je skutečnost, že se neztratí, nezničí, ani ji nikdo nezatají. Závěť sepsaná u notáře je zapsána do seznamu závětí, do nějž má přístup každý další notář, který vystupuje v dědickém řízení jako soudní komisař. Náklady na notáře se pohybují mezi čtyřmi a pěti tisíci korun. Každou závěť je samozřejmě možné změnit, odvolat či nahradit závětí novější.

 

  • Potřebuji řešit věc s notářem. Neznáte nějakého notáře či notářku z LGBT+ komunity?

Bohužel notáře ani notářku, kteří by se veřejně hlásili k LGBT+ identitě, zatím neznáme. Kvůli vaší orientaci či genderové identitě vás nesmí žádný notář odmítnout. Pokud by se tak stalo, nebo byste se cítili z tohoto důvodu diskriminováni, lze záležitost řešit mimo jiné i stížností u Notářské komory České republiky. Nebojte se také obrátit na Prague Pride, rádi vám v případě diskriminace pomůžeme, nebo vás přinejmenším nasměrujeme. 

Pokud byste měli přes výše uvedené obavu jít „naslepo“ k libovolnému notáři či notářce, kontaktujte Prague Pride – rádi vám poskytneme kontakt na některého z notářů, kteří jsou LGBT+ friendly.

 

Rozpad vztahu

 

  • Žijeme v registrovaném partnerství. Chceme se ale rozejít a nechat naše partnerství zrušit. Kdo o zrušení rozhoduje a jak dlouho to trvá?

Návrh na zrušení registrovaného partnerství musíte podat u soudu. Ten ale nemá stanovenou žádnou lhůtu, do kdy musí rozhodnout. Záleží vždy na vytíženosti soudu a roli může hrát i to, zda partneři podají návrh společně či jej podá jen jeden a druhý se k němu připojí, nebo zda jeden s partnerů se zrušením nesouhlasí. Soudní řízení v první instanci může trvat několik měsíců, ale může se protáhnout i na déle než rok. 

 

  • Žijeme v registrovaném partnerství. Chceme se ale rozejít a nechat partnerství zrušit soudem. Musíme se dohodnout ohledně majetku, aby nám soud partnerství zrušil? Nebo soud rozhoduje i o vypořádání majetku?

Vzhledem ke skutečnosti, že mezi registrovanými partnery nedochází k automatickému vzniku společného jmění analogickému ke společnému jmění manželů, soud se v případě rozhodování o zrušení partnerství vůbec majetkem nezabývá. Nezajímá ho ani to, zda se partneři ohledně majetku domluvili.

 

  • Žijeme v registrovaném partnerství a obě jsme v rodných listech našich dětí zapsány jako rodiče. Chceme se ale rozejít a nechat naše partnerství zrušit soudem. Bude soud při té příležitosti rozhodovat o péči o děti?

V souvislosti se zrušením registrovaného partnerství zákonodárce nepočítal s možností, že by děti mohly mít v rodném listu zapsány jako rodiče dvě osoby stejného pohlaví, a nepamatoval tudíž na nutnost rozhodnout o péči o děti v případě rušení registrovaného partnerství. Aby mohlo být rozhodnuto o péči o děti, které mají v rodném listu oba rodiče stejného pohlaví, bude dle našeho názoru nutné podat u soudu separátní návrh týkající se péče o děti. 

 

  • Rozpadl se nám vztah. Jsem sociální matou našich dětí, v rodném listu mají jako matku uvedenou pouze moji bývalou partnerku. Mám nějakou šanci domáhat se péče o děti (např. v podobě výlučné péče, střídavé péče nebo společné péče)? 

Pokud biologická matka péči o děti nijak nezanedbává a nepředstavuje pro ně žádné riziko, je velmi nepravděpodobné, že byste se svým návrhem na svěření dětí do vaší výlučné péče, střídavé péče či péče společné mohla být úspěšná.

 

  • Rozpadl se nám vztah. Jsem biologická a právní matka našich dětí. Má bývalá partnerka v jejich rodném listu zapsána není. Mám právo požadovat po ní placení výživného na děti? 

Pokud vaše partnerka není uznávána jako rodič, pak nemá vůči dětem ani vyživovací povinnost.

 

  • Rozpadl se nám vztah. Jsem biologická a právní matka našich dětí. Má bývalá partnerka v jejich v rodném listu zapsána není. Mám povinnost umožňovat jí styk s dětmi?

Vaše bývalá partnerka má právo stýkat se s vašimi dětmi a stejně tak vaše děti mají právo stýkat se s ní, jestliže s tím ona bude souhlasit a jestliže je možné dovodit, že jde ve smyslu § 927 občanského zákoníku o osoby společensky blízké, tzn. pokud k ní děti mají citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s ní znamenal pro děti újmu. Co se týče rozsahu styku, bude záležet primárně na vaší dohodě s bývalou partnerkou. Apelujeme na vás, abyste si obě uvědomily, že vaše bývalá partnerka může být v životě vašich dětí velmi důležitou osobou a že by na jejich vývoj mohlo mít nepříznivé následky, kdyby o svého sociálního rodiče přišly. 

 

  • Rozpadl se nám vztah. Jsem biologická a právní matka našich dětí. Má bývalá partnerka v jejich rodném listu zapsána není. Ráda bych, aby byl vztah mezi našimi dětmi a mou bývalou partnerkou zachován. Navíc by mi v mé situaci pomohlo, pokud by s ní děti pravidelně trávily čas. Děti samy jeví o zachování vztahu zájem, ale má bývalá partnerka o styk s nimi nestojí. Jaké mám možnosti?

Vaše děti mají právo stýkat se s vaší bývalou partnerkou, jestliže by bylo možné dovodit, že jde ve smyslu § 927 občanského zákoníku o osoby společensky blízké, tzn. pokud k ní děti mají citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by pro ně nedostatek styku s ní znamenal újmu. Současně ale musí být splněna podmínka, že se stykem vaše bývalá partnerka souhlasí. Bez jejího souhlasu ji ke styku s dětmi nelze nutit.

 

Úmrtí partnera nebo partnerky

 

  • Žily jsme s mou partnerkou v registrovaném partnerství. Má partnerka nyní zemřela. Mám nárok na vdovský důchod?

České právo nárok na vdovský/vdovecký důchod v registrovaném partnerství neuznává.

 

  • Žili jsme s mým partnerem v registrovaném partnerství. Partner byl bohužel těžce nemocný. Vznikl mu nárok na invalidní důchod, ale rozhodnutí o něm provázely průtahy. Proto mu před smrtí nestihl být vyplacen. Za partnerova života s námi sdílela domácnost i jeho matka. Mám nárok na vyplacení nedoplatku invalidního důchodu mého partnera?

Nárok na výplatu nedoplatku invalidního důchodu vašeho partnera nemáte. Tento nárok ze zákona přešel na partnerovu matku. Pokud by stát uznával i stejnopohlavní manželství, nárok by přešel přednostně na vás.

 

 

Nenašli jste odpověď na váš dotaz?

CO DĚLÁME

PROJEKTY

VZDĚLÁVÁNÍ

CO DĚLÁME

POMOC

VYJEDNÁVÁNÍ

KDO JSME

SLEDUJTE NÁS

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Prague Pride z. s. 

Rybná 716/24 
110 00 Praha 1 
Česká republika

IČO 22842730 

Zápis ve spolkovém rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl L, vložka 22311

SOCIÁLNÍ SÍTĚ

© Copyright 2022 Prague Pride z. s. All Rights Reserved.

VYHLEDAT

Image
×
Předvolby uživatele cookies
Používáme soubory cookie, abychom vám zajistili co nejlepší zážitek z našich webových stránek. Pokud používání souborů cookie odmítnete, nemusí tyto webové stránky fungovat podle očekávání.
Přijmout vše
Odmítnout všechny
Essential
Tyto soubory cookie jsou potřebné pro správné fungování webových stránek. Nelze je zakázat.
Site - User session
OK
Analytics
Nástroje používané k analýze dat pro měření efektivity webových stránek a pochopení jejich fungování.
Google Analytics
OK
Odmítnout
Marketing
Soubor technik, které mají za předmět obchodní strategii a zejména průzkum trhu.
Google
OK
Odmítnout
Facebook
OK
Odmítnout
Functional
Nástroje používané k tomu, abyste měli k dispozici více funkcí při navigaci na webových stránkách, může jít například o sdílení na sociálních sítích.
Hotjar
OK
Odmítnout