Ptáme-li se, jak se žije lidem z Ukrajiny v České Republice, je dobré brát v potaz také to, že mnozí z nich jsou vlastně „menšinou v menšině.” V ČR jde o momentálně o poměrně velkou skupinu lidí – téměř 60 000 queer lidí z Ukrajiny.

Na jejich duševní i fyzickou pohodu, bezpečí a zapojení do českého prostředí se zaměřil projekt EEA/Norských fondů od neziskové organizace Jiný Pohled, Masarykovy univerzity (INPSY) a norského Skeiv Verden, s názvem „Dobrá praxe z Norska: Well-being imigrantstva z menšin“. Během rozhovorů a focus groups vypluly na světlo velmi silné příběhy a osobní dramata. 

Význam LGBTIQ+ organizací

LGBTIQ+ organizace mají pro queer Ukrajince*ky v nových zemích velký význam. V případech, kdy oficiální pomoc chyběla, se často obrátili*y se žádostí o pomoc na organizace jako Prague Pride a Transparent. Tyto organizace hrály neocenitelnou roli při poskytování zaměstnání, podpůrných komunit a základní zdravotní péče.

Jeden účastník výzkumu uvedl, že práci získal přes Prague Pride, další našla vstřícné prostředí, komunitu a síť přes Ostravský PRAJD. Organizace Transparent pomohla jednomu z účastníků (Stepanovi) získat přístup ke zdravotnickým službám a tranzici.

„Šel jsem do komunitního centra Prague Pride, dostal jsem letáky a hned jsem kontaktoval Transparent. Tehdy to začalo být dobré. Chodili se mnou na všechna místa, aby mi pomohli a emocionálně mě podpořili. Vážně jsem se bál, aby mi neujel vlak, atd. Myslím, že vše, co teď mám, mám díky nim. A za to jim mohu znovu poděkovat."
(Stepan, 21, trans muž) 

Tyto organizace pomohly vytvořit u účastnictva výzkumu pocit bezpečí a komunity, což zlepšilo jejich duševní pohodu. Nemělo potom tolik ostych navazovat další kontakty. 

Duševní a fyzická pohoda a bezpečí

Během rozhovorů většina zúčastněných vykazovala příznaky duševních problémů. Ty se lišily od příležitostných úzkostných a depresivních symptomů až po formální diagnózy, jako je bipolární porucha a autismus. Navzdory těmto problémům mnoho lidí minimalizovalo závažnost svých příznaků a stalo se nezávislými při zvládání svých problémů s duševním zdravím. Několik z nich soustavně hledalo psychologickou podporu. I když většina vyjádřila touhu po pomoci, čelila finančním překážkám a nedostatku zdrojů.

Pocit bezpečí byl společným tématem účastnictva. Přesídlení do České republiky vedlo ke znatelné pozitivní změně jejich pocitu bezpečí, a to i přes nestabilní životní podmínky. Účastnictvo zažilo nově nalezenou sebedůvěru ve vyjadřování své sexuality či genderové identity v České republice, což na Ukrajině kvůli tamnímu konzervativnímu prostředí většinou nemohlo.

„Chcete-li se zúčastnit LGBT setkání nebo LGBT akce na Ukrajině, musíte vyplnit formulář Google a potvrdit svou identitu a potvrdit své úmysly, protože existuje mnoho nepodporujících, zlých lidí v přestrojení, kteří by chtěli LGBT lidi napadnout. Musíme být opravdu opatrní, skrývat své plány a opravdu kontrolovat, koho pouštíme na takovouto akci. Takže bylo osvěžující, že jsem se mohl zúčastnit akce Pride a vidět, že kdokoli může vejít dovnitř, kdokoli je vítán, kdokoli se může cítit bezpečně, stejně jako mávat vlajkami.“
(Andy, 24, nebinární)

Izolace a osamělost

Coming out byl důležitým tématem téměř pro všechny. Sedm z nich už ho učinilo před svými rodinami a přáteli. Většina byla otevřená ohledně své sexuality v pracovním i veřejném prostoru, ale část svou genderovou identitu před svými rodinami skrývala kvůli konzervativním postojům. 

Několik zúčastněných se podělilo o zkušenosti osamělosti a izolace. Zejména ti, kdo se do České republiky přestěhovali*y bez blízkých přátel a rodiny. Měli*y potíže s vytvářením smysluplných sociálních sítí a nedostatek sociálních vazeb pro ně představovalo významnou výzvu.

Probíhající válka na Ukrajině výrazně ovlivnila duševní zdraví zúčastněných. Obavy o rodinu a přátele doma, stejně jako nejistota ohledně majetku a budoucích příležitostí, přispívaly ke každodennímu stresu a úzkosti. Mnoho z nich zůstalo hluboce zapojeno do konfliktu, jiní*é se zaměřili*y na svůj nový život v České republice.

Pokračující konflikt a nejistý stav dočasné ochrany ztěžovaly zúčastněným budoucí plánování: potíže s rozhodováním a absence dlouhodobých plánů prohloubilo jejich obavy z budoucnosti.

„Spadla jsem do hluboké, hluboké díry. Tato temnota mě na začátku pohltila. Zvlášť když jsem se v novinách dozvěděla o masakru v Buči. Pamatuji si, když jsme se dozvěděli, kolik lidí bylo znásilněno, kolik lidí bylo mučeno, viděli jsme fotky a pamatuji si, že jsem asi pět dní jen zvracela. Nemohla jsem jíst, nemohla jsem spát. Prostě jsem byla úplně v šoku."
(Yvonne, 30 let, nebinární)

Zkušenosti LGBTIQ+ Ukrajinců*nek v České republice jsou komplexní a charakterizuje je několik společných výzev. Neustálá válečná situace v domovské zemi, ekonomická nestabilita, jazykové bariéry a nejistota spojená s dočasnou ochranou činí integraci náročnou. Přechod do inkluzivnější společnosti jim zároveň poskytl zvýšený pocit bezpečí, pohody a pohodlí. LGBTIQ+ organizace byly klíčové při poskytování sítě podpory, což je zvláště důležité pro ty, kteří prchají z konzervativního prostředí.

Pro zlepšení integrace a duševní i fyzické pohody LGBTIQ+ Ukrajinců*nek v České republice je nutné řešit jejich potřeby v celé šíři. Nezbytností je dostupná péče o duševní zdraví, finanční podpora, pracovní příležitosti, jazykové kurzy a právní reformy. Budování podpůrných komunit prostřednictvím LGBTQ+ organizací může poskytnout pocit sounáležitosti a kamarádství, které mnoho imigrujících hledá. Řešení těchto potřeb významně přispěje ke spokojenosti a úspěšné integraci LGBTIQ+ Ukrajinců*nek v České republice.

Detaily a reporty k výzkumu jsou k dispozici na: www.jinypohled.org/projekty

Autorka článku: Blanka Maderová
Lektorka, skladatelka a hudební producentka