Vláda ČR se chystá řešit návrh vládní zmocněnkyně pro lidská práva ke strategii, která by měla narovnat podmínky pro LGBT+ lidi. Co je vládní strategie vlastně za dokument, jaké jsou jeho cíle a je vůbec možné, že díky němu dojde k nějakým změnám? Svůj pohled nám poskytla Lucia Zachariášová, právnička iniciativy Jsme fér a členka Výboru pro sexuální menšiny.

Lucio, vládní zmocněnkyně předložila návrh: “Vládní strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí”. Můžeš nám ty jakožto právnička říct, v čem spočívá důležitost tohoto dokumentu? Je běžné, že vládní strategie vznikají, nebo se jedná o ojedinělý případ?

Je běžnou praxí vlády ČR, že si pro různé oblasti, které řeší, vytváří strategické dokumenty. Je to logické. Pokud se vláda ČR rozhodne, že uchopí nějaké téma tak, aby “pravá ruka věděla, co dělá levá”, musí mít plán. Tak jako jej má na očkování, digitalizaci nebo na výzkum, vývoj a inovace. A nyní byla připravena strategie zaměřující se na situaci LGBT+ lidí. Je to první dokument tohoto druhu v Česku, proto jej považuji za velmi důležitý. Vláda tím může vyslat signál, že vnímá, že v naší společnosti žijí LGBT+ lidé a že mají specifické problémy.

Česká společnost je obecně vnímána jako velmi tolerantní a často se setkáváme s názorem, že LGBT+ lidi u nás přece nikdo nediskriminuje. Je tedy takový dokument třeba?

Přestože LGBT+ lidi žijí docela běžným životem, v různých oblastech musejí čelit nečekaným překážkám. Například jsou často terčem nenávistných komentářů, a v některých případech bohužel i útoků, a to pouze z důvodu své odlišné sexuální orientace a genderové identity. Gayové a lesby se u nás stále nemohou brát, byť by si to 96 % LGBT+ lidí přálo. Děti v duhových rodinách žijí v nejistotě, protože oficiálně nemají oba rodiče. Specifické právní postavení mají LGBT+ lidé také na pracovišti, a vzhledem k některým specifikům jejich životů jsou často velmi zranitelní v rámci zdravotního systému. Z toho důvodu vnímám jako důležité, aby se vláda situací LGBT+ lidí zabývala a řešila jejich problémy, aby mohli být plnohodnotnými členkami a členy české společnosti, a to nejen svými povinnostmi, ale také svými právy.

Lucia Zachariášová, právnička iniciativy Jsme fér a členka Výboru pro sexuální menšiny

Není naivní si myslet, že nějaký dokument něco změní? Je vůbec možné společnost měnit skrze vládní strategie?

Mohlo by se zdát, že tyto strategie jsou jen dalším dokumentem, který se někde založí do šuplíku. Ale nemusí to tak být. Pokud budou tyto plány skutečně naplňovány, můžou hodně změnit. V této strategii je k LGBT+ tématům navrhováno například změnit trestní zákon, přijmout manželství pro páry gayů a leseb, podpořit postavení LGBT+ lidí v práci, vzdělávat lidi o tomto tématu... Současné zákony například nijak nereflektují posun v oblasti léčby osob s HIV, který od epidemie viru v osmdesátých letech nastal. Při současné léčbě lze dosáhnout tzv. nulové virové nálože, o čemž se však obecně ve společnosti moc neví. Současné nastavení ke stigmatizaci těchto lidí nadále přispívá. V neposlední řadě stojí za zmínku, že české právo sice rozpoznává zločiny z nenávisti na základě národnosti, rasy, etnika apod., ale už ne na základě sexuální orientace a genderové identity. Všem těmto bodům se navržená strategie věnuje. Strategie je připravena do roku 2026, a v tento rok bychom mohli být velmi pozitivně překvapeni. V případě přijetí strategie, v které doufám, vládu ČR samozřejmě čeká hodně práce. Pomoct jim však můžou třeba neziskovky, které se tématem zabývají, mají potřebné know-how a mohou toto vládní úsilí podpořit.

Jaké jsou hlavní rozdíly v životech LGBT+ lidí v Česku versus v jiných zemích, kde jsou v této oblasti dál?

Opět mě napadá jedna zásadní věc, a tou je manželství pro všechny. To je realitou už téměř v celé Evropské unii, ale u nás zatím ne. Druhým zásadním tématem je postavení trans lidí. U nás je stále pro úřední změnu pohlaví povinná sterilizace, i když už mezinárodní soudní instance konstatovaly, že je to v rozporu s právy těchto osob. České úřady ale zatím žádnou změnu neprovedly. Úřední změna pohlaví je u nás navíc podmíněna rozvodem, a poměrně složité jsou i podmínky pro úřední změnu jména. Nejen pro trans lidi, ale také pro intersex osoby je pak důležité zajistit právo na sebeurčení. A nakonec bych uvedla téma postavení LGBT+ lidí v práci. U nás je jen 24 % z nich v práci vyoutováno, což je výrazně méně než například v západních zemích Evropské unie. Důvodem je obava z ohrožení kariérního růstu či strach z reakce kolegů. Tzv. menšinový stres se podepisuje na jejich každodenním pracovním životě. Dokument je aktuálně v připomínkovém řízení, takže uvidíme, jaká bude jeho finální podoba.

Kdo tuto strategii vytvořil?

Vláda ČR si zřizuje tzv. poradní orgány, v nichž jsou odbornice a odborníci na danou oblast a doporučují, co by mělo být provedeno. My všichni v současné době covidu  dobře známe různé poradní platformy, které řeší tuto epidemii. Podobně je možné si představit poradní orgán s názvem Výbor pro sexuální menšiny, který radí v otázkách LGBT+ problematiky. A právě na platformě tohoto výboru byla strategie navržena a předána vládní zmocněnkyni pro lidská práva, která téma zaštiťuje. Nebyl to však pouze tento výbor, ale v rámci příprav byla konzultována příslušná ministerstva tak, aby finálně připravený dokument posbíral maximum podnětů a pohledů. Nyní uvidíme, jak vláda navrženou strategii schválí.

Projeví se strategie nějakým způsobem na životech většinové společnosti?

Věřím, že otevřená a respektující společnost nezapomíná na ty, kteří mohou být více zranitelní. A to mnozí LGBT+ lidé jsou. Myslím si, že zlepšení jejich postavení naší společnosti pomůže. Mnoho lidí většinové společnosti má příbuzné, známé a přátele mezi LGBT+ lidmi, proto je i pro ně důležité, aby jejich příbuzní, přátelé a známí byli spokojení a šťastní. 

Jak dlouho bude trvat, než se jednotlivé body strategie projeví v praxi?

Strategie počítá s tím, že každý úkol má termín, ve kterém je třeba jej splnit. Podle toho se tedy budou změny postupně projevovat. Pokud by šlo všechno podle plánu, změny se u nás projeví do konce roku 2026.